I want to meaning of my life....

Zpověď...?

15. listopadu 2011 v 16:56 | Emilly
Myšlenky...

Dan! Dan! Dan!
I'm getting hungin' over & over.
But I don't care, Just wanna drink.
Give me alcohol...

Pche. Tohle jsem ještě nedávno měla jako svoje motto.
Otravovala jsem s tím hlavně na emo srazech, když byl nablízku chlast.
A otravovala jsem s tím hlavně sama sebe.
Samozřejmě, že jsem si to uvědomovala, ale nějak se mi nechtělo to připouštět.
Je fakt, že jsem pak támhle brečela, jak nechci, aby se ze mě stal
alkoholik a podobně, ale stejnak záviselo jenom na mě, jak se k tomuhle postavím.

Jak jsem minule psala o té knížce, (Louise L. Hay - Miluj svůj život)
tak až teprve tehdy jsem byla ochotná uznat, že si za všechno můžu sama.
Ne, že bych byla nějaká špatná. Mám jen špatné mentální návyky, které jsem
odkoukala od rodičů, příbuzných, učitelů, lidí okolo.
Jejich myšlernky jsem vědomě i nevědomky vzala za své.
Nadávali mi, že jsem hnusná a nic neumím a k ničemu nejsem?
Přesně tohle si už několik let říkám.
A jelikož je moje přesvědčení o tom, že jsem vlastně na nic, dost hluboko,
jednám tak, abych ostatní přesvědčila, že skutečně za to nic nestojím.
Většinou se mi povede lidi odradit. Uvěří tomu, čemu věřím já sama a
zároveň tak posílí onen negativní postoj.
A zase můžeme začít od začátku.

Existuje osoba, která mi to říkala.
Samozřejmě jsem jí nechtěla věřit, to patří k odporu. (Viz knížka)
Ale jelikož já mám hodně silný sklony o všem přemýšlet, div
mi nepraskne hlava, tak jsem se k tomu přeci jen nakonec dobrala.
Snažila se mi pomoct, jak nejlíp uměla, teď už to dokážu přiznat.
Nemůže za to, že její pomáhání mě ještě víc utvrzovalo v tom, že jsem neschopná.
Snažila se mě vyburcovat a já reagovala opačně, než byl její záměr.
Myslím si, že nejsem jediná, kdo by takhle reagoval, takových je většina.
Podle paní Hay si každý ve skrytu duše myslí, že za nic nestojí.

Takže já pracuju na tom, začít se mít ráda.
Je to těžký, hodně těžký, když máte prostě hodně hluboko usazenej návyk,
že stojíte za prd. Louise všechno v té knize přesně vystihla.
"Nemůžu se mít ráda, když nemám peníze, bydlím tam a tam, jsem tlustá, nemám to a ono."
Jako kdybych četla vlastní myšlenky.
Proč se nemám ráda, k tomu kořenu problému jsem se už teda dobrala.
Není to proto, že viz výše. Jde o mentální návyk vytvořený přesvědčením,
že když se za něco pochválím, lidi mi řeknou, že jsem namyšlená.
No, to o mě někteří říkají i bez sebechvály, takže je to dnes jedno. :D
Je fakt, že i když vím, že se mi povedla např. bramborová kaše, divím se,
jak se mně, něčemu tak *nemůže najít vhodné slovo* může vůbec něco povést.
Nijak zvlášť se neraduju, jé, mě se to povedlo, spíš se divím.
Důvod? Mentální návyk. Hodně špatnej mentální návyk.

Paní Hay také do své knihy vypsala několik cvičení. Jedno z nich je,
abyste si vzali zrcátko, nebo si nejlépe stoupli před velké zrcadlo a řekli:
"Eliško (Pavle, Johne, Karlo) Mám tě ráda takovou/ého jaká/ý jsi a jsem s tebou spokojená/ý"
Já to absolutně nedokážu. Já se toho zrcadla bojim, upřímně.
Já se bojím si to říct. Bojím se mít se ráda. A přitom je to tak prostinké,
tak směšně jednoduché.
Ale schválně, zkuste to. Kolika z vás napadne něco jako
"Ty kecáš viď" nebo něco obdobného?
A kolik z vás si tyhle odporové myšlenky připustíte?

Co k tomu dál říct?
Nebude to hned.
Pokud se budu tak flákat, tak rozhodně ne.
Tu sílu stoupnout si před to zrcadlo musím vzít sama v sobě,
teď už to vím.
Ale já vím, že to dokážu.
Protože jsem ochotna změnit své mentální návyky.
Jsem ochotna se uzdravit.

Emilly
\m/


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Reji (Betty, Thee, Gacktova Erekce) Reji (Betty, Thee, Gacktova Erekce) | Web | 16. listopadu 2011 v 14:03 | Reagovat

Ty seš taky Ževizvýše ! :D:D:D:D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama