I want to meaning of my life....

Vyjadreni k hate

25. listopadu 2011 v 21:57 | Emilly

Nedavno byly na mou osobu napsany dva hate secrets. Dost dlouho jsem uvazovala, jak se k nim vyjadrim a jestli vubec. nakonec jsem se rozhodla a za to, co tady napisu, si me nenavidte jak chcete. Pisu to uprimne, z hloubi sveho srdce, nic si nevymyslim. Vsechno, co tady napisu, je sice jen tvrzeni proti tvrzeni, nijak nemuzu dokazat, ze to je pravda, ale ujistuju vas, ze takhle uprimna jsem nebyla snad nikdy v zivote.

1. Slecna, ktera to psala, nechape, co si o sobe myslim. Pokud to vezmu obecne, tak nic dobryho. Opravdu ne. Jedine, co jsem si kdy o sobe odvazila myslet je, ze docela dobre zpivam a ze bych mozna byla dobra kosmeticka, jelikoz se licim jiz od nejakych deseti let.
Co se tyka Betty... Co za vrchol hnusu jsem ji chtela udelat? Nejak mi v tomto ohledu vypovida pamet. Pokud slecna ma na mysli to, jak jsem Betty volala ozrala jako prase a udajne jsem ji mela rict, ze pokud se se mnou neusmiri, tak se zabiju, ja to jako vrchol hnusu nevidim. Je to klasicky, opilecky citovy vydirani, ktery je naprosto bezny, alespon co ja vim.

Hc. Kapitola sama pro sebe. Kdysi, kdyz me moje kamaradka mezi ne privedla, bylo to nejen poprve, co jsem byla mezi lidma, ale taky jsem byla nadsena, ze nejsem sama, kdo je cvok do j-rocku. Vim, ze dost veci jsem si pokozila sama, ale na konci uz jsem se mezi ne prestala s prominutim srat a zacali mi byt jedno. Opravdu, HC je mi fuk.

Hide. Co k tomuhle napsat? Nebo, jak vlastne zacit?
Samozrejme, jak vite, jsem se k panu Matsumotovi dostala pres X-Japan. Precetla jsem si o nem vsechno, co se dalo, protoze ten clovek me opravdu zaujal stejne, jako kdysi Versailles.
Co se tyce parapsychologie, magie a dalsich veci, zajimam se o to uz od utleho detstvi, takze je jasne, ze jednou jsem se dostala i k vyvolavani duchu. Cekam ted, ze se na me sesypou skeptici, coz je nejspise i ta slecna, ktera hate psala. Ja na duchy verim odjakziva a verit budu, i kdyby Yoshiki sve krasne piano roztriskal.

Poprve jsem duchy vyvolavala ve dvanacti v nemocnici. Ne, nebyla to psychiatrie, kdyby nekdo chtel rejpat.
Vyvolavala jsem je s holkou, ktera byla se mnou na pokoji a muzu rict, ze s uspechem. Pozdeji jsem parkrat nekoho vyvolala, ale pak jsem s tim na par let prestala, protoze me to prestalo lakat.
Potom jsem dlouhou dobu az na jednu neblahou udalost s parapsychologii prestala, ale kdyz nekdo to proste v sobe jednou ma, [je to dedicny, moje prababicka vestila z karet], tak s tim nic neudela.
Vim urcite, ze me ted budou vsichni, kteri me kvuli tomuhle nesnasi, budou nesnaset jeste vic, ale je mi to jedno.
Priznam se, ze Hideto neni jediny j-rocker, ktereho jsem otravovala. Prvni byl Jasmine You a ackoliv to zni jakkoli nevimjak, prislo mi od nej varovani, at na vyvolani Matsumota ani nepomyslim.
Yo, zpocatku jsem to varovani poslechla. Ale pak jsem zacala byt zvedava. Jde o to, ze vsichni mi odjakziva rikali, s duchy si nezahravej. A kdyz vam v podstate totez rekne nekdo, kdo je sam duch, uz vam to zacne hlodat.
Takze jednoho krasneho vecera jsem si pana Matsumota vyvolala. Nic mi neudelal, jedine, co jsem z te obrovske masy energie, ktera tam byla jakoby navic, jestli vite, co mam na mysli, pochopila, ze je dost... slusne receno ho mrzi, ze umrel. Takze tak.
Co se tyce tedy te otazky: Opravdu veris ze jsi ho vyvolala? Ano. Verim. A jak zde jiz bylo receno, verit neprestanu, i kdyby jste mi udelali to same, co ve filmu Silent Hill udelala Kristabell Alesse.

Co se tyce telepatickeho spojeni s duchy, proc by to nebylo mozne? A proc by to nebylo mozne u me? jen proto, ze jsem to ja? Ale notak...
Jinak o propojeni cloveka s duchem a o duchach vubec bych rada napsala samostatny clanek.

Jeste k hidemu. Hideistkou jsem se mozna nazyvala, fakt si nepamatuju, jaky kraviny jsem o sobe kdy rikala. Ale opravdu jsem se ji nikdy necitila. Hideta mam rada, patri mezi me vice nez oblibene umelce. Vymyslim o nem pribehy, nekdy je i napisu. Nikdy jsem netvrdila, ze jsem nejaka fenomenalni spisovatelka, spis naopak. Ale vzhledem k tomu, ze ffka uz pisu nejakych pomalu pet let si troufam rici, ze psat preci jen umim. Ale vzdycky je co zdokonalovat, to ano.
Video. Achich ouvej to nestastne video...
Jak to teda bylo s videem.
Kdyz jsem se jeste kamaradila s Betty, jednou rekla, ze nechape, jak je mozne se obesit na rucniku. Vzhledem k jeho rozmerum apod. Ja prohlasovala, ze to mozne je. Pak jsem dostala takovej silenej napad, a uprimne, sama dnes nevim, co me to napadlo za hovadinu. Natocila jsem to video a jelikoz jsem jim byla nadsena a uprimne jsem chtela vyvolat rozruch, jsem ho vrzla na fb. Musite si uvedomit, ze ja, co jsem udelala vcera, bych neudelala dneska. To video mam stale v mobilu, ale uz davno mi neprijde tak uzasny, jako v den, kdy jsem ho natocila. Muzu se i priznat, ze se za nej i stydim. Pokud mi ted reknete, mas proc se za nej stydet, odpovim, ano, mas pravdu.

Smrt neni sranda...
Smrt neni sranda, ale pro me ani zadna zvlastni tragedie. Pro me je to jen prechod nekam dal. Uz davno jsem se smrti prestala bat, ackoliv je pravda, ze uz se mi nechce umirat v petadvaceti, ale nejlepe hned, jako driv.
Cenit lidskeho zivota si nejsem jista, zda umim. Sveho zivota jsem si nikdy nijak moc necenila, cas od casu je fakt ze krom sebevrazednych stavu jsem mela i stavy vrazedne. Nenavidte si me jak chcete, ale pro me ma asi vetsi cenu zivot rostliny nebo zvirete, nez lidi. A rekla bych, ze v dnesni dobe se to da pochopit.

Pokud jsem se nekdy ohanela svymi problemy...dovolte, abych to uvedla na pravou miru. Muzete rict, ze kazdy to nazyva jinak, ale ja se snazim najit koren sveho problemu. Pokud na me nekdo zacne hulit, jaka jsem nevimco, zacnu, vetsinou nahlas, premyslet, cim to asi muze byt. Jaky mentalni navyk zpusobil, ze delam tohle takhle.

Ke zbytku hatu bych rekla asi jen to, ze co jsem rekla vcera, nemusim rikat dneska. Je ovsem pravda, ze jsem rekla, ze nekteri se chovaji jako decka atd, no, znate to. A ze jsem to nevyjadrila zrovna slusnymi slovy je nabiledni. spatnej mentalni navyk, no. :D
Jednim z mych mentalnich navyku je to, [a to maji vsichni clenove moji rodiny] ze proste mladsi clovek nema co poucovat starsiho. Me to taky sestra rikala. Je teda fakt, ze tedka si ke me chodi pro radu a to je o sedum let starsi nez ja. No, nechapu.

Pokud se mohu nekomu omluvit, tak bych se rada v prvni rade omluvila Hidemu za to video. Protoze v tomto ohledu, on je ten, kteremu bych se mela omluvit.
Vim, ze ve vasich ocich jsou nektere moje seky zcela neomluvitelne. [Betty vi] Ale presto bych se rada za ne omluvila, uz jen proto, ze chci, abyste vedeli, ze jsem se {konecne} naucila uznavat svoji chybu.
Je hodne tezke si priznat, jo, za to muzu ja. To mi verte.
A jeste tezsi je jit a dotycne osobe rict promin, zvlast, kdyz si ta osoba o vas mysli, ze jste horsi, nez deset demonu.
No, uz me z toho pocitace pekne brni oci, tekze to asi ukoncim.
Pokud chcete uverit, ze se snazim jit tou lepsi cestou, verte.
Pokud ne... vas mentalni navyk.
Co se me tyce, ja uz nikoho nenenavidim, jen to vysiluje.
No, je videt, ze me ta hlava fakt boli, takze jeste
P.S.: moji nynejsi kamaradi jsou vetsinou ze stejne vekove vrstvy, jako ja, nejmladsi je Melody. Vim, ze moje {jak ja to slovo nesnasim :D ] outfity stoji vetsinou za prd. Tak bohata nejsem, abych si mohla dovolit outfity od navrhare. {blbej pokus o vtip]
Slovensky pisu prot, abych se to naucila.

A uz fakt koncim, prestava mi to myslet.
Pokud jste docetli az sem, patri vam muj obdiv.
Pokud jste vnimali co ctete, dvojitz obdiv.
Dobrou noc
Emillator
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sashay Sashay | Web | 25. listopadu 2011 v 22:09 | Reagovat

páči sa mi štýl ako si to napísala , celkove, zaujalo ma to, hoci som celkom najprv nevedela o čo ide :)
btw, taky verím na duchy, a co? :D podľa mňa je to normálne :) :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama