I want to meaning of my life....

Červen 2014

Aby Svět Neztemněl 3 - Nález

27. června 2014 v 2:29 | Mortis |  Aby Svět Neztemněl
A v tomto díle nalezne okouzlující Necromortis záhadný medailon s rudým kamenem uprostřed.

Aby Svět Neztemněl 2 - Temné Stíny

24. června 2014 v 21:48 | Mortis |  Aby Svět Neztemněl
Pokračování mé temnodrsné a hustodivné povídky.

Beze spánku

22. června 2014 v 4:01 | Mortis
Zdravím všechny ještě jednou.
Jak se pořád máte? Já blbě. Teda, nemám se blbě, ale to, co se mi teď děje, asi moc dobré není.
Jde o to, že už druhou noc nemůžu spát a místo spánku dřepím u počítače a ničím si oči i pohybovou soustavu. A nějak nemůžu přijít na to, "jak se co se proč a nač". Proč nedokážu od toho počítače v jedenáct vstát, vypnout ho a jít si lehnout? Proč, když si nakonec lehnu, tak bulvím do blba a jen s obtížema na pár minut odumřu? Já tomu nerozumím.
Děje se mi to od chvíle, co jsem přijela od toho svého kamaráda. Řekněme, že za poslední čtyři dny jsem naspala tak maximálně 10 hodin. Což není moc dobré, vzhledem k faktu, že dospělý člověk má denně naspat 6-8 hodin. A už je to na mě i znát, jsem mimo, bolí mě hlava, do ničeho se mi nechce, mám špatnou náladu, zimnici, mám zpomalenější reakce a působím jako úplný hlupák. Ale spát nejdu.
Je pravda, že se spánkem mám potíže odmalička, nevím, jestli za to můžou mí "rodiče", kteří mi nechávali dveře do pokoje léta otevřené a měli nahlas puštěnou televizi a ještě se kolikrát hádali; nebo něco úplně jiného. Kolikrát se mi stane, že jdu třeba fakt spát v těch 22-23 h a stejně se v posteli obracím do tří do rána. A můžu být unavená jak chci.
Nechápu to a nemám ani mozek, abych se nad tím zamyslela a došla k nějakému závěru.
Právě se teď přemlouvám, abych konečně šla spát, že mi ty stránky, na které se chci podívat, neutečou a že jednou Ho na tom fb chytnu i bez toho, že tu budu strašit 24/7.

No... už mi nějak dochází myšlenky...
Asi to zkusím a pak dám vědět, jak jsem dopadla.
Spánku zdar.

Sargen

Balada o pošlapaných květech

22. června 2014 v 3:26 | Mortis
A je tu první dílo do nové rubriky. Básničku jsem kdysi opsala z jednoho listu, který jsem nalezla v památníku po babičce. Předpokládané stáří díla jsou 20. nebo 30. léta 20. století.

Nová rubrika

22. června 2014 v 3:14 | Mortis |  Blog
Zdravím všechny.
Tak jsem sem přidala novou rubriku, jíž jsem nazvala "Ze starých archivů". Bude obsahovat vše, co jsem kdy zapsala do nějakého ze svých četných sešitů, ať už se jedná o staré básně, říkadla, myšlenky, nebo písničky.
Žádné z děl není moje vlastní, ale autor je většinou neznámý, proto myslím, že nebude vadit, když sem nějakou archivní věc zveřejním. Pokud budu u díla autora znát, samozřejmě, že ho sem napíšu, buď do titulku, anebo pod článek.

Věřím, že s tím nikdo nebude mít problém, ač je mi jasné, že se určitě nějaký rejpálista najde a bude dělat dusno. Tak dobře znám lidi taky.
Takže tolik k nové rubrice a já už jdu psát první archivní dílo.
Doufám, že se bude líbit. :)

Sargen

Zase klesám...?

20. června 2014 v 3:28 | Mortis
Už je to několik let, co jsem poprvé psala na tenhle blog a svěřovala se zde se svými problémy, s úpadky své pokroucené duše a zlomeným srdcem. Od té doby uběhlo hodně času a hodněkrát už to vypadalo, že se ze všeho v pořádku dostanu. Bohužel, nedostala.
Abych začala tak nějak od začátku, opět jsem se přestěhovala do Prahy a bydlím teď se svojí kamarádkou a jejím snoubencem. Konečně mám klid od matky a konečně mám vlastní počítač s internetem.
Mínus je, že mi těsně před tím, než jsem mohla nastoupit na brigádu, ukradli občanku a já si tak nemohla zařídit výpis z trestního rejstříku, tudíž jsem naprosto nezaměstnaná a nemůžu nic dělat ani hledat nějakou záložní práci, dokud nebudu mít občanku i s výpisem v ruce.
Ono tedy těch mínusů je mnohem víc a jak se to všechno nakupilo, tak jsem začala sklouzávat ke starým způsobům - jít na sraz, nechat se ožrat, nechat se zdepkovat, začít brečet a chtít skákat do Vltavy nebo z výšky.
Jako na posledním sraze. Nebýt mých kamarádů, kteří mi v tom na poslední chvíli zabránili, asi bych ten článek teď nepsala. Byla jsem totiž tak vykalená a vymazaná, že mi bylo opravdu všechno jedno a ta Vltava mě k sobě nechutně táhla. No, ale můj kamarád mi vymluvil díru do hlavy, pak se naštval, vyburcoval telefonicky našeho společného kamaráda, který má údajně být do mě ťuťu-ňuňu (a který mu musel být děsně vděčný, jestli ho vzbudil), aby si mě prý uklidnil a jemu se to povedlo. Na celé to extempore si pamatuju tak matně, protože mi ten alkohol prostě začal ničit buňky nebo co. Já nikdy s pamětí po alkoholu problémy neměla a teď si ani nepamatuju, kdo mi na sebe dával FB a jak ten nick zněl.
Uf.
Já nějak ani nemám dokonce chuť a sílu se analyzovat, jako jsem to dělávala před těma dvěma lety.
K tomu všemu jsem nastydla a přišla o hlas, takže chraptím jak vychlastaná Siréna. Doufám, že to nebude mít vliv na můj zpěv, jinak už mi hrábne definitivně.
Teď ještě jsem se opět začala namáčet do věcí, se kterýma jsem už nechtěla mít nic moc společného; začala jsem se znovu bavit s tím týpkem, na kterého jsem byla loni tak naštvaná (to je ten, který mi vymluvil díru do hlavy) a i s těma ostatníma a asi se začnu smiřovat s tím, že jsem prostě členem Koblihy, stejně, jako jsem se smířila s tím, že ke mně patří pouze a jen gothmetalový styl oblečení, protože je to odraz mojí duše, stejně jako muzika, kterou poslouchám.
Taky bych se třeba mohla smířit s tím, že, ač se tak tvářím, nejsem kamenná a že k tomu kolegovi, který mě uklidnil, asi fakt něco směřuje, jenže pokud konspirační teorie drahého mistra Homoděje jsou pouze a jenom konspirační teorie, tak nač to v tom srdci a hlavě trpět? I když, kamarádi můžem být, že.

No. Myslím si, že už asi bylo toho strašení u počítače dost a mohla bych taky jít spát. Můžu třeba zatím vymyslet, co potkalo Greala, Morse, Necromortis a Blondeho v lesoparku, kam se vydali, abych to pak mohla napsat a nebyla to taková sračka, jako první díl. A taky bych se mohla začít vzpamatovávat a trochu se srovnávat. Uvnitř a asi i zvenku. Možná taky proto jsem nakřapaná a ztratila jsem ten hlas.
A jelikož těch konspiračních teorií už bylo až příliš, přestanu nad tím uvažovat a jdu si lehnout.
Přeji dobrou noc.
Mortis

Aby Svět Neztemněl 1 - První Setkání

20. června 2014 v 2:48 | Mortis |  Aby Svět Neztemněl
Zde vám přináším první záchvěv své povídky, která by měla být zcela nefanfiktivní, zato podle reálných postav, jen trochu přefantasmagoričtělá a vepsaná do osnov magie, divných věcí a ještě divnějších situací.

Celková předělávka blogu

16. června 2014 v 19:55 | Emilly |  Blog
Vážení a milí. Tenhle blog víceméně spal a já na něj nic téměř nepsala, maximálně nějaké vypsychované sebelítostivé pindy. Ráda bych to změnila. Tenhle blog sice původně měl sloužit, jako ventil pro mě a moje stesky, radosti, city pocity nálady... Ale proč z něj neudělat i něco víc? Proto na něm teď trochu máknu a uvidím, jestli bude návštěvnost stoupat. xD
Všechny blogy, které jsem si založila po tomto jsou off a už nikdy na ně přispívat nebudu. A možná sem přetáhnu nějaké povídky z descendants.of.the.rose.blog.cz, kde si nepamatuju ani mail, ani heslo. A pokusím se v nich pokračovat.
Velkou inspirací je mi blog jednoho mého známého, do kterého bych nikdy neřekla, že by mohl mít blog. :D