I want to meaning of my life....

Aby Svět Neztemněl 2 - Temné Stíny

24. června 2014 v 21:48 | Mortis |  Aby Svět Neztemněl
Pokračování mé temnodrsné a hustodivné povídky.


Fantastická čtyřka v čele s Grealem vykročila do temnoty. Nebýt pouličního osvětlení, asi by se Necromortis přerazila o zvýšený okraj chodníku, ale takhle jen lehce brkla špičkou Steelky o kámen. "Zatraceně, úplně nový." zabrblala si pod imaginární vousy, zatímco se Mort smál a Greal vymýšlel konspirační teorie na téma rozplácnutá Necromortis na chodníku. Necromortis se na pány naštvala a požádala je, aby šli do míst, kam se málokomu dobrovolně chce. (nemyslím práci).
Greal obvinil Necromortis ze vznětlivosti a Blonde k tomu dodal, že se chová jako >slovo přejaté z francouzštiny označující ženský pohlavní orgán
Necromortis, které bylo od chvíle, kdy přišla ke Grealovi, divně, tak jen protočila oči a měla se dost co ovládat, aby Blondeho neposlala rovněž tam, kam se málokomu chce. Místo toho se jen nadechla a snažila se v sobě znovu nastolit klid, což se jí zrovna dvakrát nedařilo. Greal si všiml, že je něco v nepořádku a přiblížil se k ní. "Jsi v pořádku?" otázal se jí. "Jo, jsem..." odpověděla Necromortis, neboť nechtěla, aby do toho Greal šťoural. "Já si nemyslím." oponoval Greal "co ti je?" vyzvídal znovu. "Nic, nech mě bejt." odsekla Necromortis a jako trucovité děcko si strčila do uší sluchátka. "Tak jí nech, ono jí to přejde." odfrknul si Blonde a začal se Greala vyptávat na nějaké věci ohledně Clayera.

Necromortis sama nechápala, co se s ní děje. Tyhle stavy nakrknutí se zničehonic na všechno a na všechny překonala už dávno a když už se jí něco takového přihodilo, dokázala to zpracovat ihned v zárodku. Teď se jí ale zaboha nedařilo se vzpamatovat a aby neměla potřebu do ostatních rýpat, šla hodný kus před nimi. Do obory trefila i sama, ale bylo jí i přes její stav hloupé na pány nepočkat. Proto je vždy nechala dojít až k ní a pak se zase vydala na cestu, až byla několik metrů před nimi. Tímto způsobem došli až k jednomu ze vchodů do obory, kde se na pár minut zastavili.
Necromortis se vždycky v oboře v noci bála, ale teď, jako kdyby ji dovnitř něco táhlo. První ale jako tradičně vstoupil Greal a pak za ním Necromortis. Za ní šli v těsné blízkosti Blonde a Mors, jakoby jí dělali stěnu z vlastních těl. Necromortis se tomu docela divila, protože jí nepřišlo, že by z ní Blonde byl nějak nadšený. Ale zřejmě dělal jen to, co mu nařídil Greal.

V oboře se skupinka poněkud rozptýlila, ale stejně se Blonde s Morsem snažili, aby tak nějak kroužili kolem Necromortis. Té to už začalo lézt na nervy. "Jako, kdybych byla nějaký zbabělec, nebo, jako kdyby se na mě každou chvíli mělo něco vyřítit a sežrat mě to." pomyslela si navrčeně a snažila se z kroužku Greal - Blonde - Mors nějak vyklouznout. Greal všechny nabádal, aby dávali pozor a všímali si věcí okolo sebe. Necromortis ho poslechla a zapojila svůj vnitřní smysl. Okamžitě se jí rozostřil zrak a posléze viděla to, co jinému oku by zůstalo utajeno. Tutam vlevo mezi stromy zahlédla bílý stín jakoby koně, nebo jelena, respektive jeho ducha, v dáli zaslechla smích malého dítěte, tu se kolem ní mihl temný stín velikosti menšího zvířete. A ne jen tyto stíny, pozůstatky mrtvých Necromortis viděla. Viděla i zlo a temnotu mezi některými stromy, cítila jejich zlobu a také závany dávných dob. "Já bych to prošel Cestou Zasvěcení." řekl Greal. "Hm, můžeme." pokrčil rameny Mors. "Mně je to jedno." mávl rukou Blonde. "A co ty, Necromortis?" otočil se Greal na poslední ze své skupiny. "Zajímá někoho, co chci?" otázala se jich uštěpačně, neboť stále ještě nebyla vzpamatovaná. "Hele, nechovej se jako ..." začal Greal, ale Necromortis ho přerušila. "Polib si prdel."
Greal jaksi ztratil řeč, protože se mu ještě nestalo, že by mu Necromortis někdy něco takového řekla. To spíš mohl očekávat od Blondeho. Mors se samozřejmě začal smát a nijak se to nesnažil skrývat. Těžko však říci, čemu se vůbec smál, zda tomu, jak Necromortis Greala usadila, Grealovu výrazu a nebo stupidnosti celé té situace.

Greal chvíli uvažoval, zda má Necromortis něco říci, ale pak usoudil, že by to nemělo efekt a že si to s ní může vyřídit kdykoli později. Navíc nechtěl moc dlouho setrvávat na jednom místě, neboť obora dnes, stejně jako Necromortis, nebyla tak úplně ve své kůži. Proto jen mávnul rukou a řekl, že se jde dál. Necromortis řekl jen "až budeš v pohodě, tak dej vědět." Necromortis na to neřekla ani kuku, jen se na Greala zamračila. Pak si všimla, že se Mors směje. "A ty se směješ čemu zas?" zavrčela na něj. Mors se nenechal vyvést z míry a zcela mile jí odpověděl, že tomu Grealovu výrazu. "Hm, ty jeho xichty jsou nesmrtelný." zavrčela Necromortis a Mors se uchichtl. Vlastně by jí ten divný týpek byl docela sympatický, kdyby nebyla tak neskutečně nas**ná. A navíc, stejně nějak nevěděla, co by mu měla říct nebo tak a proto si ho přestala všímat a takříkajíc Morse "vypnula". Vepředu se Greal vybavoval s Blondem a Mors a Necromortis se za nimi táhli jako smrad. Necromortis nevěděla, jak to vidí Mors, Blonde, nebo Greal a taky, jestli to též vidí, ale ona měla neustále na zřítelnici nějaké divné stíny a už jí z toho začalo pěkně hrabat. Rozhodla se trochu potlačit svou zlost a zeptat se té svaté trojice, zda to, co vidí ona, se jí fakticky nezdá. "Ehm.. kluci... vidíte ty stíny všude kolem?" Greal se na ní otočil. "A proč si myslíš, že jdeme pryč, místo, abychom pokračovali tamtudy." ukázal k bráně, která se od nich začala nedaleko rýsovat. "Eh, jo, jasně." odpověděla nepřítomně a opět je přestala brát na vědomí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama